Hlavní stránka

Malé zdroje

Praktická energetika

Životní prostředí

O naší společnosti

Energetika a povodně

Přijde jaro přijde, zase bude máj,

zelenat se bude celý, širý kraj.

Stříbrné své vlnky voda vyleje,

rozkvete zas růže, slavík zapěje...

 

Vždy, když tuto krásnou, melodickou, "předjarní" písničku začala v kuchyni zpívat naše babička, jako děcka jsme nastavovali uši a pod stolem přestali houpat nohama. V tu chvíli jsme měli před očima kočičky u potoka, píšťalky, rozkvétající keře a stromy i zpívající ptáky... Hádám, že dnes by při verších o vylévající se vodě šel mnohým lidem mráz po zádech a jímala je hrůza. Jo, svět se holt mění....?

 

Všechna média - noviny, rozhlas, televize i internet jsou plné zpráv o tom, jak člověk nepříznivě ovlivňuje přírodu a životní prostředí. Jak škodí sám sobě i svému okolí. Mudruje se stále dokola o tom, kam toto všechno povede. Ochránci přírody šermují rukama jak Hitler nad mapou Evropy, novináři před kamerami pokyvují hlavami jak "černoušek u betléma", a voda zatím s sebou bere domy, mosty, silnice i železniční tratě. Zatápí sklepy, studny i el. rozvodny. A co je nejhorší, bere s sebou i lidské životy. A nikoho ani nenapadne aby šel a na vlastní oči se přesvědčil kolik vody je v tu chvíli v nějaké přehradě nad zatopenou oblastí. Důvodů ke stavbě našich dosavadních přehrad bylo více a také měly různé priority. Určitě ale nebylo prioritou č.1 výroba elektřiny. To je však na delší debatu. Přesto ale k tomu v krátkosti jen několik vět.

 

Vy si opravdu myslíte, že takováto spoušť je nepřímý důsledek současných klimatických změn způsobených bezejmennými lidmi? Nebuďte naivní! Ing. Alois Kraus by vám k tomu určitě řekl své. Že nevíte kdo to je, resp. byl? To se dá lehce napravit. Pokud na Googlu vypíšete jeho jméno. Určitě se o něm dozvíte zajímavější věci jak o nějaké hvězdičce z "Růžové zahrady". Byl to náš proslulý a světoznámý stavitel přehrad a vodních děl. Položil základy k tomu, abychom se mohli v této oblasti stát světovou špičkou. Zatím se to ale díky různým samolibým společenským skupinám nestalo. Ing. Alois Kraus CSc. se ale přesto stal takovým naším novodobým Jakubem Krčínem. Krčín už dávno před Krausem zakládal u nás rybníky. A ty nám svět závidí  a obdivuje už 400 let.

 

Proč si myslíte, že k takovým povodním, jaké byly v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 v Čechách nedocházelo dříve? Odpovíte: "tehdy tolik nepršelo". Asi máte pravdu. Proč ale tak brzy po sobě? Na to mám svůj vyhraněný názor. Není to sice tak snadné dokázat, zvláště když v naší malé republice máme dokonce tři povodí, ale já jsem o tom přesvědčen. Ne však ani jako klimatolog a vodohospodář, ale jako provozní energetik.

 

Dle mého názoru v roce 1997 opravdu na Moravě pršelo více jak je obvyklé. Povodně tam ale byly asi proto, že tam "Alois Kraus" nestačil postavit žádnou vhodnou přehradu. V roce 2002 měly ale povodně jinou příčinu i když asi pršelo také více jak je obvyklé. Dříve tolik nezáleželo na tom, kolik bylo v přehradách vody. Lidé tehdy přemýšleli více svou hlavou než svými peněženkami. Ale přišly nové podmínky a možnosti. A výroba elektřiny také na přehradách přešla chaoticky do soukromých rukou. O své si potom samozřejmě řekla i lidská chamtivost.

 

Totiž čím je v přehradě vyšší hladina vody, tím více se elektřiny vyrobí. Totéž platí i o čase. Čím déle tento stav trvá, tím více nateče vody do turbíny. Ale také peněz do kapes soukromých provozovatelů. Tento stav vodní hladiny pak chamtivý provozovatelé drží na hraně aby co nejvíce vydělal. A protože neexistují žádná pravidla, ani žádná kontrola, a o nějakém řízení už vůbec nelze mluvit, pak se lehce stane, že povodně může způsobit sám provozovatel přehrady. Ten hladinu neuhlídá a voda se mu "přeleje" přes přehradu. A pokud se toto stane na kaskádě ve více místech, katastrofa je na světě. Z toho je zřejmé, že tyto povodně spolu nesouvisely. Pršelo možná stejně vydatně, ale po každé na jiném místě a pokaždé v jinou dobu.

 

Je pravda, že toto je zatím pouze můj názor a moje rozvaha. Jestli se za ni někdo postaví, to nevím. Ale copak při tom bylo málo postižených lidí? Copak tito lidé už dnes ohroženi nejsou? Copak se podobné ohrožení nedá předpokládat kdekoliv? Myslíte si, že je rozumné preventivně stavět podél řek valy a ochranné hráze? Není to všechno jen "malá domů" pro některé soukromé firmy? Nemyslíte, že by bylo vhodnější držet se poznatků a praktik už vyzkoušených? A navíc vyzkoušených od takových světových kapacit, ke kterým patří i Alois Kraus? A tím dotáhnout jeho započaté dílo do konce? Především pro náš společný prospěch? Při zodpovědném a kvalifikovaném přístupu aktérů by nové přehrady mohly naší krajinu naopak vyšperkovat. A za dalších 400 let by svět obdivoval nejen naše rybníky, ale také naše přehrady.

 

Udělejte si sami závěr z uvedených informací. Nemyslíte si i vy, že k povodním u nás došlo ve dvou případech z úplně rozdílných důvodů? Nejprve na Moravě a to proto, že tam ani žádné rozhodující přehrady dosud zbudovány nebyly. A za pár let na to v Čechách, protože tam dokonce celá kaskáda vybudovaných přehrad byla "z nedbalosti" vyřazena z provozu.

 

Vše ukazuje na to, že se nám zase vymstila naše bezbřehá posedlost privatizací a bezhlavým předáváním strategických zdrojů nerostného bohatství do soukromých rukou. A voda přece je naše nerostné bohatství. Stejně jako uhelné doly.  Náš stát musí konečně převzít kontrolu nad takovými našimi strategickými zdroji

 

Pak by se vůbec nemůže stát, aby kdokoliv u nás uvažoval o megalomanské stavbě nějakého nesmyslného propojovacího kanálu. U nás, ve vnitrozemském státě! Že zde u nás budeme budovat jakýsi středoevropský Suez, a při tom předávat do rukou soukromým subjektům "za pár šupů" svoje nesmírně cenné a již vybudované letiště?

 

Na každé přehradě jsou ovládací prvky pro vypouštění přehrady. Dnes přece není žádný problém propojit přehrady mezi sebou včetně vizuální kontroly. Meteorologové disponují vlastními zkušenostmi i počítačovými modely. Meteorologové mohou zcela určitě zajistit to, aby nedošlo k přetoku přehradních hrázi na kaskádách nebo kdekoliv jinde. Pokud zodpovědnost za výšku hladiny v přehradách převezmou od energetiků kvalifikovaní meteorologové, bude možnost povodní omezena na minimum ne-li zcela vyloučena. A tím se vlastně vytvoří i lepší podmínky nejen pro výrobu el. energie na přehradách, ale nakonec i pro využití umělých vodních zdrojů. Jejich význam zcela jistě poroste. A navíc tak zamezíme úniku našeho nejcennějšího nerostného bohatství do moře.

 

23.03.2015

 

 

 

 

hlavní stránka