Hlavní stránka

Malé zdroje

Praktická energetika

Životní prostředí

O naší společnosti

Energetika za hranou

Hned na úvod si vypůjčím myšlenku našeho vědce Dr. Jiřího Mrázka. Je z jeho knihy vydané v roce 1980. Kniha se jmenuje „Kde začíná budoucnost“. Tam autor doslova uvádí.

 

Zakladatel kybernetiky Wiener definoval také křivku, vyznačující, jak záleží schopnost nějaké kybernetické soustavy „něco umět“ na její složitosti. Jestliže je systém maximálně jednoduchý, v podstatě také nic nedokáže. Stává-li se složitější, dokáže toho více. Při dalším růstu složitosti se však začnou objevovat potíže: dochází k určité poruchovosti, systém sám o sobě začne překážet. Jeho výkonnost po dosažení určitého maxima rychle klesá; systém je nakonec tak složitý, že začíná být k ničemu. Wienerova křivka platí pro kybernetické soustavy, a vzniká tedy otázka, zda platí i pro lidskou společnost. Ta má nesporně vlastnosti kybernetického systému, navíc však i znalost Wienerovy křivky. Můžeme věřit, že se lidstvo dokáže udržet na vrcholu křivky tím, že si bude vědomo toho, že další kroky vpřed už znamenají katastrofu? Potud Dr. Mrázek.

 

Nejsem vševědoucí, ale troufám si tvrdit že se lidstvo nedovede trvale udržet na vrcholu křivky. Nějakou chvíli možná ano, ale dříve nebo později balanc ztratí a „nabije si hubu“. Člověka zase až tak moc nezajímá možnost nějaké budoucí katastrofy. Dnešní člověk je přesvědčen o tom, že všechno na světě se dá prakticky provést. Především to chce peníze. Přece když já si řeknu, že to dokáži, tak to také dokáži. Musím to přece dokázat. Nikdo mně v tom nemůže zabránit. Nazývá se pýcha. Tato zvrácená teorie, která k nám v nebývalé míře přiletěla přes oceán především před cca 25 lety se u nás velice rychle uchytila. Je to mor lidstva a královna lidské neřesti. Nikdo už pak dále nezkoumal, jestli když se někomu něco opravdu velkého podařilo, jestli to nebylo náhodou také na úkor někoho jiného. Jak říkala jedna moje kolegyně. „Všechno spěje k průměru“.

 

Wienerova křivka platí zcela určitě pro celou lidskou společnost ve všech jejich oblastech. Já bych ale chtěl upozornit na nějaká úskalí především v energetice. Když pominu bezpečnost energetického zařízení, kterou stavím na první místo, pak si dejte prosím pozor především na jeho složitost. Dnes v záplavě nových a často ještě nevyzkoušených zařízení, variant postupů a technologií, můžete snadno zabřednout do docela velkých problémů. Záruka většiny výrobků a částí i dílců je dnes určována téměř výhradně administrativně. Ta ale v žádném případě nekopíruje opravdovou životnost, odolnost, opotřebení, pevnost a podobně. Spousta především elektronických dílců je bez oprav vyměňována. Mnohdy jsou dnes k dispozici výrobky neurčitého původu, tedy i kvality. Prodejce dnes sice nedělá moc vědu s výměnou v záruce. No jo, to je sice hezké, ale vy musíte při poruše nejprve zařízení odstavit z provozu. I když třeba samo vypadlo, mohou být na ně navázaná i další jiná zařízení. To musí být potom také při opravě odstavena z provozu. Potom teprve můžete dílec demontovat a strčit do tašky k výměně u prodejce. Nezapomeňte ale, že se jedná o energetické zařízení. A to musí často nejprve vychladnou, nebo musíte třeba i vypustit vodu, olej apod. A to stojí čas. A to platí nejen pro vás, ale i pro případný servis. A po celou tuto dobu odstávky je zařízení mimo provoz se všemi důsledky.

 

Chci tím říci to, aby jste to nepřeháněli s použitím složité automatiky. Stejně tak jako s úsporami. Věřte, že jsem za ty roky ve fabrikách už nějakou energii uspořil a vím o čem mluvím. Výrobci i prodejci vám budou často vnucovat různé „naprosto zaručena a špičková“ zařízení pro vaše úspory. Na internetu vám budou strkat pod nos různé kalkulačky a přesvědčovat vás o výhodnosti všeho možného. Musím se ale vždycky smát, když slyším dodavatele energií, jak prostřednictví nějakého prodejce přesvědčuje odběratele o výhodnosti změny odběratele, či změny nějaké sazby. Vždyť přece musíte sami uznat, že je naprostý nesmysl aby prodavač nabízel zákazníkovi to nejlevnější zboží co má v regále a tak vydělal co nejméně.

 

Když budu mluvit o té největší spotřebě, která se vás bude pravděpodobně týkat nejvíce, tak to bude asi topení, resp. teplo. Zřejmě když pojedete v zimě na lyže, tak si doma nastavíte automatiku a regulaci podle požadavku. Když ale budete doma, tak používejte regulaci spíše jako berličku. A dívejte se oknem ven a na teploměr venku, případně sledujte předpověď počasí z jakéhokoliv zdroje. Pamatujte že také za každým  automatickým pilotem musí sedět živý člověk při smyslech. Vlastně dva živí piloti.

 

Buďte si jisti, že nejvíce uspoříte když topení zcela vypnete. Ve fabrikách když ještě nebylo tolik regulace a automatiky jsme to tak dělali naprosto běžně. Především při vánočním volnu. Když se čekala teplota nad nulou, tak jsme pozavírali a povypínali co se dalo. A všemi způsoby jsme hlídali venkovní teplota. Tak se uspořilo palivo i elektřina. Ale šetřilo to i amortizaci zařízení. A co je důležité, přitom se využila tepelná setrvačnost v obecném slova smyslu. Už jsem někde zmínil pojem přirážka na zátop. Tu vám nikdy žádná automatika nemůže sejmout. Protože ta neví a také vědět nemůže jaké počasí bude. Trvat křečovitě na kdejakém půl stupni abyste uspořili je sice hezké, ale praktický význam to nemá. Odborníci s oblibou uvádějí poučku. Snížením teploty ve vytápěném prostoru o 1 stupeň vám u plynu uspoří až 6% paliva. To sice může být pravda, ale také nemusí.

 

Všeho s mírou. To platí i u techniky. I když to u celé společnosti prakticky neplatí a nejde, vy sami osobně se na vrcholu Wienerovy křivky udržet za určitých okolností můžete. Je to ale „makačka“. Vy kteří zodpovídáte sami za sebe, si pak kladné i záporné důsledky odnesete sami. Sami musíte zvažovat co se vám vyplatí. To určitě není návod k plýtvání. Chci jen říci, že existují další možnosti úspor. O tom vám však mnozí neřeknou ze dvou důvodů. Buď to sami nevědí a nebo vám to zamlčí aby z vás mohli tahat peníze. Já tvrdím, že v energetice uspoříte nejvíce správným provozem zařízení. Řídit však při tom musíte bez autopilota a to především použitím vlastní hlavy. O tom ale zase někdy příště.

 

15.08.2014

 

 

hlavní stránka