Hlavní stránka

Malé zdroje

Praktická energetika

Životní prostředí

O naší společnosti

Správná tvorba ceny elektřiny

Tvorba ceny 1 kWh elektřiny musí vycházet především z nákladů potřebných pro její výrobu. Nikdy ne na burzách. Proč ne na burzách, to je minimálně na samostatnou kapitolu. Je pravda, že se tomu tak děje dokonce i v energetice, ale to zde není jediný nepořádek, ke kterému dochází v současném pokřiveném světě. U tepelných elektráren, a těch je u nás drtivá většina, je pro cenu elektřiny určující především cena paliva. Ať už pevného nebo kapalného či plynu.

 

Součástí ceny paliva ale musí být také obsah energie v palivu. Veškerá paliva mají z fyzikálního hlediska naprosto zvláštní postavení. Skládají se z hmoty, ale také z nezanedbatelné energie. U paliv umíme tuto jejich energii řízeně uvolňovat. A právě to výrazně zvyšuje jejich hodnotu, potažmo cenu. Tyto dvě položky - hmota a energie - mohou být z hlediska ceny hodně rozdílné. Důležité je, k čemu je potom palivo možné použít. A právě zde, za těchto okolností, velice často dochází k obrovskému deformování jeho ceny.

 

Je zřejmé, že určit například cenu hmoty uhlí na vrátnici šachty, když ho lopatkou házíme do kamen, nebude tak obtížné. Pro to existují docela konkrétní a dostupné podklady. Jak ale chcete určit cenu obsažené energie v uhlí? Anebo cenu energie jakéhokoliv paliva? A právě toto je ten největší problém současné světové energetiky. A právě v této chvíli vznikají největší problémy současného světa. Můžete si o tom myslet, co chcete, ale je to tak.

 

Můj názor je ten, že největší současné světové problémy mají kořeny právě v energetice. A největší problém energetiky je určeni celkové ceny původního přírodního energetického zdroje. Tedy vytěženého paliva. To znamená například ceny hmoty uhlí i ceny energie obsažené v uhlí. Přitom množství energie v každém palivu je dáno jeho výhřevností. A ta se dá snadno vyjádřit v kWh. Každé konkrétní palivo má svoji výhřevnost, která je určena jeho ložiskem. A taková jeho výhřevnost je stejná, ať ho už vytěžené odvezete kamkoliv do světa. Stejnou výhřevnost bude mít i palivo vystřelené na Měsíc.

 

Z toho jasně vyplývá, že cenu paliva může mít v rukách pouze jeho majitel. Jinak to ani technicky možné není. A to je právě ta největší katastrofa na světě. Není to žádné globální oteplování nebo klimatické změny. Ale vlastnictví paliv neoprávněnými subjekty. Pokud se ke zdroji jakéhokoliv fosilního paliva dostane z jakéhokoliv důvodu neoprávněná soukromá osoba nebo společnost, je to obrovský průšvih. Nevíte proč? Je to naprosto jednoduché. Každý takový subjekt má potom v rukách prakticky bezpracně získaný obrovský kapitál, s kterým může nakládat, jak chce. Začne fosilní palivo prodávat a ono mu nepůjde mu na odbyt. Tak co potom udělá? Zlevní ho, aby mohl dál vydělávat. Je mu to naprosto jedno, protože má v rukách něco, co nemusel sám vyrobit a k čemu přišel prakticky zadarmo. A pokud se odbyt zvýší, tak ho zase klidně a s úsměvem zdraží. A dál bohatne. Takto se chovají těžaři uhlí a ropy po celém světě už 200 let. V kultivovaných zemích je praxe taková, že paliva a vybrané nerosty v zemské kůře každého státu patří výhradně jemu, tedy všem jeho občanům. Je na tyto zdroje pohlíženo jako na státní nerostné bohatství.

 

Svých chováním za tu dobu těžaři srazili ceny paliv mimo reálné cenové hladiny a ceny totálně zdeformovali. Za těch 200 let se odběratelé paliv tak rozmlsali nízkými cenami fosilních paliv a zdegenerovali do té míry, že si život bez fosilních paliv už ani nedovedou představit. A dovedete si představit na druhé straně soukromé těžaře, kteří by měli své zdroje uzavřít, a tak se odstřihnout od svých obrovských zisků? U nás by to snad nějak možné bylo, ale že by se tomu podrobily ty nejbohatší a nejmocnější nadnárodní těžařské společnosti? To nemůže nikdo soudný myslet vážně.

 

Svět se za tu dobu od začátku průmyslové revoluce vyvinul určitým směrem. Ve společnosti funguje nějaký globální systém, který se do současného stavu dostal postupně a logicky. Samozřejmě, že také s chybami a omyly. Nakládání s palivy a energetika samotná má velice úzké vazby na životní prostředí. Navíc jsou tyto vazby obrovsky složité, a jsou často mimo možnosti člověka je ovlivnit. Přesto nabývají na síle názory, že si do roku 2050 upravíme na světě klimatické podmínky podle svých představ a potřeb. Nejlépe podle potřeb každého z nás. Za tímto naprosto hloupým požadavkem mohou stát jen politici, protože ti v dnešní době nevidí svět v reálných barvách a opírají svoji činnost především o ideologie („poručíme větru dešti“ už tady bylo a je to tu zas). A právě proto jejich nezanedbatelná část má mizerné odborné technické znalosti. Právě toho využívají mocné nadnárodní společnosti a ženou politiky do něčeho co není ani technicky možné a co je dokonce proti přírodním zákonům. Zcela záměrně a systematicky tak vyvolávají chaos. Ten vytváří ideální prostředí a podmínky pro jejich další pokračování ve vyjetých kolejí.

 

V našem případě patří paliva a vybrané nerosty státu. Není však jisté, jak dalece si to náš stát uvědomuje a využívá toho. On si cenu paliv může určit naprosto libovolně a nemusí se na nic a na nikoho ohlížet.  Uhlí je přece jeho a proto by neměl v žádném případě pouštět z rukou zdroje elektrické energie, které používají jako palivo uhlí. A protože tomu tak není, zatím v naší energetice kraluje neuvěřitelný nepořádek. Minulost totiž ukázala, že při  výrobě elektřiny v uhelných elektrárnách tvoří náklady na palivo cca 70 %. Nesmí se ale zapomenout na to, kdo a jak bude rekultivovat krajinu. To také bude něco stát, a to by mělo být výhradně v kompetenci státu. Dovedete si představit stav, jak by to u nás mohlo vypadat, kdyby náš stát držel energetiku pevně v rukách, a kultivovaně a na patřičné úrovni vyráběl elektřinu z uhlí? Cena elektřiny by mohla být o 70 % levnější.

 

Pro přehlednost orientační výhřevnosti paliv

 

Pevná paliva

 

Černé ostravské uhlí …………….  8,340 kWh/kg

Hnědé mostecké uhlí ……………. 4,865 kWh/kg

Rašelina …………………………. 3,816 kWh/kg

Dřevo tvrdé ……………………… 3,700 kWh/kg

Dřevo měkké ……………………. 3,200 kWh/kg

 

Kapalná paliva

 

Ropa ……………………………... 10,220 kWh/litr

Nafta ……………………………...10,061 kWh/litr

Benzin ……………………………  8,923 kWh/litr

 

Plynná paliva

 

Zemní plyn ……………………….  9,894 kWh/m3

Propan – butan …………………...12,746 kWh/m3

 

Nyní si můžete vynásobit výhřevnost cenou 1 kWh a možná pochopíte deformaci cen fosilních paliv, která je příčinou mimo jiné také sociálních nerovností ve světě.

 

Ale zpět ke stanovení ceny elektrické energie. Vykopete uhelný důl a zbudujete šachtu, vytěžíte uhlí. A podle nákladů na tuto činnost potom vytvoříte cenu uhlí. Takovéto uhlí je ale třeba vhodně upravit pro přepravu a dovézt do elektrárny. Tam ho potom spálíte v kotli a vyrobíte páru. Pustíte ji do parní turbíny, která je připojena ke generátoru a vyrobíte elektrickou energii. V samotné elektrárně je to ale poměrně složitý proces, do kterého drtivá část běžných občanů vůbec nevidí. Vyrobenou elektřinu posléze pošlete "po drátech" ke spotřebiteli. Energie, která bude z elektrárny odcházet, bude už mít nějakou cenu, ve které budou figurovat kromě ceny paliva i náklady potřebné pro provoz elektrárny. Nebude to ale cena konečná, protože něco bude stát doprava, tedy distribuce elektřiny k elektroměru odběratele.

 

Procesy v energetice jsou velice složité. Proto budu pokračovat dál a budu se snažit vysvětlit, co cenu elektrické energie v elektrárně vůbec ovlivňuje a tvoří. Pro přesnou kalkulaci nemám sice úplně nejspolehlivější podklady, ale důležité je mít o tvorbě ceny elektřiny alespoň nějaké povědomí.

 

Jako příklad tedy uvedu uhelnou elektrárnu:

 

Cenu elektřiny tvoří především palivo

 

Toto je položka, která ovlivní při výrobě cenu elektrické energie nejvíce. Jeho cena je obrovská a z celkových nákladů může dosáhnout až 70%. Z ceny uhlí nesmí zmizet ani úvahy a kalkulace s nutnými náklady na rekultivaci krajiny postižené vlastní těžbou. Uhlí dovezené do elektrárny je potřeba obvykle ještě upravit vhodným podmínkám pro spálení, nejčastěji ho rozemlít. Obsah energie v uhlí je dán charakterem ložiska s palivem.

 

Jiná ale musí být cena paliva v ložisku a jiná v "násypce" kotle v elektrárně. Jiná cena ve hmotě a jiná v energii činí palivo nestandardním zbožím. Proto musí být logicky i nestandardním zbožím elektrická energie. Je naprosto proti zdravému rozumu obchodovat s elektřinou volně na burze.

 

Hned po palivu je to voda

 

Obecná veřejnost jistě neví, že druhým největším faktorem ovlivňujícím cenu el. energie je právě voda. Ta v systému elektrárny koluje ve značném množství. Hrozivé množství se jí odpaří ze systému v chladicích věžích. Toho si asi všimnul každý. Málokdo má ale představu, kolik vody to vlastně je. Normální člověk ale také neví, co se děje i v úpravnách vody pro doplnění systému. Tento proces také něco stojí. Vody ze systému za provozu také ubývá při technologických procesech, jako je třeba odkalení, odplynění, ztráta vody ve formě úniků páry v protitlaku turbín apod. Nemá smysl to na tomto místě rozebírat. Je to příliš odborné. Prostě i použitá voda pro výrobu elektřiny cenu el. energie také dost prodražuje.

 

Nelze opomenout ani vlastní spotřebu energie v elektrárně

 

Tou bývá nejčastěji teplo pro různé potřebné ohřevy, předehřevy a parní pohony. Potom jsou to samozřejmě i vlastní tepelné ztráty. V elektrárně je potřeba i el. energie pro pohony čerpadel, napáječek, různých ovládání, automatiky a regulace, osvětlení, pohony mlýnů a dopravníků paliva, zvedacích zařízení apod.

 

Potom lze uvést náklady na obsluhu

 

Zde se nesmí zapomenout na mzdy pro obsluhu provozu, různé zkoušky, školení, ochranné pomůcky a hygienické prostředky pracovníků. Nezbytná je také kontrola obsluhy. Někdo také musí provádět administrativní práce a výpočty apod.

 

Po ní je to údržba zařízení elektrárny, včetně měření a regulace

 

Jsou to náklady na náhradní díly, nářadí, potřebné stroje a přípravky, dopravní prostředky. Nezřídka jsou pro údržbu také potřebné různé specializované dodavatelské firmy. Ty je také potřeba zaplatit.

 

Něco stojí likvidace škváry a popílku

 

Musí se také průběžně řešit odpadní hospodářství, které musí být v trvalém provozu. Jde o obsluhu tohoto zařízení, odvoz odpadu, náklady na jeho likvidaci apod.

 

Z kalkulace nelze vynechat ani tak trochu „virtuální“ položky, jako jsou odpisy

 

Ani tuto položku už nemá pro vás smyslu rozebírat. Zde jenom zaregistrujte, že něco takového existuje.

 

No, a nakonec je to zisk výrobce

 

A tato položka je pro výrobce elektřiny nejdůležitější. Na tomto jedna část tvorby ceny končí, dá se i za současného stavu nějak seriózně vytvořit a je to v kompetenci výrobce. Zde prakticky také končí jeho zodpovědnost.

 

A zde na tomto místě, na výstupu z elektrárny by měla být správně uvedena cena ve výši součtu nákladů na výrobu s připočítaným ziskem pro výrobce. To jsou shora uvedené položky. Experti a odpovědní lidé ale rozhodli jinak. A tak si pro cenu el. energie zašli na burzu, z té vycházejí a na skutečné náklady v elektrárně neberou ohled.

 

Jenom podotýkám, že za téměř 50 let různých činnosti v energetice jsem neslyšel, že by existovala nějaká "silová elektřina". Až poslední dobou. Mám velké podezření, že užívání tohoto slova má pouze jeden účel. A to je záměrné zmást odběratele a mlžit. To je naprosto zřejmé také z faktur.

 

Je pravda, že do cen je potřeba zapracovat další položky. Mnohé tyto položky uváděné ve faktuře jsou už naprostým výsměchem všem odběratelům el. energie. Copak se odběratel zajímá o to, kolik dostává za prodanou el. energii ten, kdo počítá spotřeby, organizuje odběr, odpojuje a připojuje odběratele k síti? Vydává různé manuály, používá IT. Copak odběratele zajímá, že je třeba zaplatit Energetický regulační úřad, že někdo provádí manipulace na sítích, ověřuje elektroměry, řeší majetkové vztahy, vyřizuje nájemní smlouvy? Kdo a kolik připočítává k ceně dotace na fotovoltaiku a kdo to všechno vyřizuje? Kdo sleduje celostátní bilance, hlídá legislativu, kontroluje jejich oprávněnost? Kdo reguluje výrobu a odběr, hlídá ztráty atd.? Ještě dlouho bych mohl pokračovat také s výčtem někdy naprosto zbytečných činností. Všechno to ale odběratele nezajímá a nikdy zajímat nebude. Toho zajímá jen jeden případně dva údaje natočené na elektroměru. Vše ostatní mu jenom překáží. K tomu nesmyslnému fakturování elektřiny mohou být jen dva důvody. Buď je dodavatel tak neschopný anebo je to záměr znesnadnit odběrateli plynulou kontrolu spotřeby. A mást odběratele o tom, kdo se na těchto mnohdy zbytečných činnostech přiživuje. A kdo má alespoň nějaké povědomí o fungování energetiky, musí za těmito položkami jasně vidět další tunel záměrně vytvořený privatizací státní správy!

 

Je zajímavé, že ve faktuře není nikde vypíchnuta položka na palivo. To tvoří podstatnou část nákladů na výrobu el. energie. Kdejaké nesmyslné drobné položky zde figurují, ale palivo ne. I přesto, že palivo vlastně patří nám všem, potažmo našemu státu.

 

POZOR JEŠTĚ! Při této příležitosti stanovení ceny el. energie se zmíním i o cenách plynu. Dle mého názoru je současný způsob fakturace plynu přímo protizákonný. Ve fakturách je totiž přímo uváděna úplně jiná technická jednotka než ta, kterou má odběratel možnost měřit. Bude to zřejmě lehce napadnutelné i nějakým šikovným právníkem. A paušály jsou stejný nesmysl jak u elektřiny.

 

Pokusil jsem se alespoň trochu naznačit, jak je to u nás s cenou el. energie. Možná to někteří občané hned celé nepochopili, ale alespoň se o to začnou zajímat a ptát se!

 

28.06.2020

 

 

hlavní stránka