Hlavní stránka

Malé zdroje

Praktická energetika

Životní prostředí

O naší společnosti

Vize o nových způsobech výroby elektřiny

Jak už jsem se zde vícekrát vyjádřil, rozhodně nejsem příznivcem budování a provozování velkých zdrojů pro výrobu elektrické energie. A už vůbec ne elektráren jaderných. Provozní praxe mně jasně a zřetelně ukázala, že je ve všech ohledech mnohem výhodnější používat menší a malé zdroje pro výrobu elektřiny.

 

Možnosti užití malých zdrojů v energetice jsou velice široké. Přesto nejsou zahrnovány do veřejných diskusí a proto o nich neexistují ani žádné úvahy. V poslední době je diskutované téma téměř výhradně o nutnosti rozšiřování jaderných elektráren. Obecné povědomí našich řadových občanů o energetice je doslova katastrofální. Dle mého přesvědčení je tomu tak naprosto záměrně a je to práce především energetické lobby, která si tak cíleně udržuje svůj vliv nad ostatními občany tím, že je udržuje v nevědomosti.

 

Jako nejmodernější a nejpokrokovější trendy v energetice jsou dnes uváděny a prezentovány především obnovitelné zdroje. Tím se momentálně myslí převážně FV a větrné elektrárny. Funkce FVE se opírá o dopad sluneční energie na Zemi. Nikdo už ale nemluví o tom, že úspěch je podmíněn ještě jedním zásadním faktorem. A tím je také otáčením naší planety kolem své osy. Bez toho by byly i FV elektrárny k ničemu. Právě tento fakt mě přivedl na myšlenku, že v otáčení naší planety musí být také uložena nějaká energie. Ta rozhodně malá nebude. A pravděpodobně v tom Slunce nebude mít bezprostředně prsty. Nabízí se původ tohoto pohybu někde ve velkém třesku. Ale nyní zpět k vyžití FVE.

 

Stále dokola je zdůrazňováno, že užití FVE bude mít větší využití ve spojení s bateriemi, do kterých bude vyrobená elektřina ukládána na dobu, kdy nebude svítit slunce. To je samozřejmě pravda. Tímto se ale stává užití FVE ještě náročnější a prodražuje se. Jsou vydávány obrovské částky na vývoj a rozvoj bateriových úložišť. Jakousi logiku to má, ale i ta by měla mít svou míru. Bateriová úložiště jsou totiž velice nákladná, náročná na vybraný druh materiálu i na údržbu. A také jejich vlastní provoz je zatížen ztrátami. Ke ztrátám vyrobené a uložené elektřiny dochází přirozeně v každém takovém úložišti i v plynoucím čase mimo jakýkoliv provoz úložiště, tedy i mimo jeho nabíjení a vybíjení.

 

To, co nyní navrhnu, nebude mít s FVE nic společného, ale může to zajistit výrobu elektřiny také ze Slunce, ale nepřímou cestou. Je přece naprosto zřejmé, že na naší planetě se střídá den a noc. Přece už sluneční svit se dá také akumulovat, a to do tepla. Rozhodně mnohem snadněji a levněji, než jako už vyrobená elektřina do bateriového úložiště. Není žádný velký technický problém zvolit si, a také zajistit, potřebné množství uloženého tepla i výši teploty.

 

A pak už může nastoupit na scénu zde často zmiňovaná domácí tepelná elektrárna C9G, která pomocí Stirlingova motoru elektřinu vyrobí. A to dokonce i bez jakéhokoliv paliva. Pouze z naakumulovaného tepla, A to nejen ze svitu slunce. POZOR ALE !!! Prezentovanou stávající tepelnou elektrárnu je třeba ještě nejprve technicky upravit. Ta je konstruována na teplotu spalin 280 ºC a na straně chlazení na 60 ºC. Předpokládaná, technicky reálná. naakumulovaná teplota by mohla být cca na úrovni 90 ºC a na straně chlazení třeba 20 ºC. A to by stávající mechanika Stirlingova motoru asi patřičně nezvládla. Proto budou potřeba nějaké konstrukční změny. V jakém smyslu a rozsahu by to měly být, to ukáže vývoj. Já tyto změny mohu v tuto chvíli pouze odhadnout. Zdá se mně, že by tomu mohla pomoci změna na víceválcový mechanismus původního stroje. Ale určitě by se našli povolanější konstruktéři jako já. A právě zde je prostor pro všechny naše techniky, kteří jsou schopni toto řešit a vyřešit. S naší průmyslovou tradicí a historii budování energetických zdrojů máme pro to všechny předpoklady.

 

Možná, že právě tohoto problému by se mohli ujmout naši studenti na středních a vysokých školách technického zaměření. A kdyby naše úřady nevyhazovaly peníze za naprosto nesmyslné rozšiřování jaderných elektráren a věnovaly jen zlomek prostředků přímo do rukou těmto studentům, pomohly by nejen jim, ale celému našemu školství, a nepřímo i našemu státu. Studenty by to určitě motivovalo více, jak nějaké brigády o prázdninách.

 

Proč by se také studenti nemohli nějakým způsobem podílet přímo na vývoji a výzkumu v různých oborech? A nejen v energetice. Samozřejmě také s patřičným finančním ohodnocením a s profity. Myslím si ale, že to tak nezáleží ani na našich úřadech, jak na samotných studentech. Ti by měli především projevit zájem o takovou činnost a sami ji podněcovat. Ti sami vědí nejlépe, na čem by mohli pracovat, k čemu mají předpoklady, jaké mají osobní možnosti a co jsou ochotni pro to dělat. Právě takováto činnost by pak mohla být pro mnohé odrazovým můstkem do života. Nejen maturita nebo promoce a tituly.

 

Myslím si, že by své přímé účasti na takových projektech mohli studenti snadno prezentovat pomocí sociálních sítí. K této problematice mají přece poměrně blízko. Ale ne nějakými exhibicemi na Facebooku, na Twitteru atd. Osobně vůbec nechápu, proč se mnohé firmy prezentují na Facebooku. To mně přijde tak hloupé, jako kdyby si obchodník zbudoval výkladní skříň v prvním patře, a to ještě směrem do zahrady. Copak tam se bude někdo chodit dívat?

 

Pokud by si studenti především technického zaměření vytvořili svoje odborné stránky na běžně dostupném internetu a tam prezentovali svoje názory a vedli o nich veřejné diskuse na patřičné úrovni, místo přihlouplého trollování, jsem přesvědčen o tom, že by je časem podnikatelé sami kontaktovali a nabízeli jim práci. To by ale museli přicházet sami s něčím konkrétním a ne se jen vyjadřovat k článkům novinářů, kde se o nějaké odbornosti často mluvit ani nedá. Pro začátek by to mohly být názory, připomínky a nápady k problematice malých zdrojů el. energie, které jsou zde popisovány. Ale toto lze prováděl s jakoukoliv problematikou.

 

Samotný vývoj takové malé domácí elektrárny je relativně snadný, už také s ohledem na její výchozí rozměry. Navíc několik nevyužitých kusů se na našem území nachází i nyní. S vývojem by se dalo začít prakticky okamžitě, pokud by se našel někdo, kdo je blízko takovému řešení svým současným výrobním programem. A právě zde se nabízí i poměrně slušný prostor pro náš automobilový, a možná i letecký průmysl (letecké motory). Ale z řad takových zájemců o vývoj bych nevylučoval ani nějaké „garážové firmy“. Jde o to, zda ten, co by se do toho pustil, má dostatek technických znalostí a předpokladů a také prostředků. Dokonce by se vývoje mohla zúčastnit i sama, ziskem zaslepená energetická lobby.

 

A nyní jen krátce ještě k energii uložené v otáčení Země kolem své osy. Znovu upozorňuji, že je to pouze má vize. Nemám hlubší znalosti o tom, jak se naše planeta roztočila ani jakou má setrvačnost, co ji pohání a co ji brzdí. Zdá se mi, že za jejím současným pohonem může být tak často zmiňovaná skrytá energie ve vesmíru, která má možná prsty i v rozpínání vesmíru. Jedno je však jisté. My máme pod nohama ukrytou obrovskou energii otáčivého pohybu naší planety a neumíme ji zatím využít ani v nejmenším. Alespoň zatím.

 

Nevím ani, jak je to s rezervou energie, která otáčí naší matičkou Zemí. A nevím ani, jak je to v tomto smyslu s případnými přebytky této energie. Využít by se ale tato energie dle mého mínění pravděpodobně dala. Detaily zatím neznám, ale zdá se mi, že by se k tomu dala použít i takzvaná Coriolisova síla, vyvolaná otáčením naší planety. Třeba i v kombinaci se slunečním svitem. Pro vyslovení konečných závěrů se však necítím dost kompetentní. Proto tuto možnost pouze předkládám k úvahám povolanějším osobám.

 

Jsem však přesvědčen o zdárném využití Stirlingova motoru pro přeměnu nahromaděného tepla z jakéhokoliv zdroje přímo v elektřinu. Až bude tento princip v praxi fungovat, bude to bez negativního vlivu na naši planetu. Potom by mohla být elektřina jednou pro vždy prakticky dostupná téměř všude a pro každého. A její výroba by byla také naprosto ekologická. Proto se mně zdá, že není třeba čekat na nějaký mimořádný objev v daleké budoucnosti nebo utrácet prostředky za nesmyslné budování jaderných elektráren. Nebo se dokonce pokoušet o výrobu vlastního sluníčka zde na Zemi.

 

28.06.2020 

 

 

hlavní stránka